Tajemný•4.kapitola

16. july 2012 at 18:36 | (B)ublinQa |  (B)ublinQa/Story 'Tajemný'

ČTVRTÁ KAPITOLA

'Pust' mě! Pust' mě! Moc tě prosím!' Můj hlas se rozhléhal na celou ulici,ale nikde ani živáčka.Modlila jsem se k bohům,aby někdo vyslyšel mé naříkání.'Nepustím.První mi řekni,co tu děláš' Jeho oči byli plné temna a zla.Už,už natahoval ruku,že mě udeří a v tom jsem se ve zlomku vteřiny probudila! Pot mi skapával z čela a celá jsem se třásla.Sama sebe jsem musela uklidňovat,byl to jen sen.Nikdy jsem neměla noční můry.Takže mě dnešní událost překvapila.Myslím,že už se nebudu dívat,tak pozdě v noci na horory.Cítila jsem se jako kdyby do mě probodali dvacet nožů najednou.V tu chvíli maminka doletěla do pokoje 'Shelby,Shelby..Je ti něco? Slyšela jsem hodně hlasitý křik.' Maminka,která byla celá vydšená se usadila na konci postele.Co jí mám říct? Nakonec ze mě vypadla naprosto primitivní odpověd' 'Nic mi není.Jen jsem měla zlý sen.' 'Chceš prášky?' 'Mami,hlavně to ne!' Znám účinky,když si maminka hraje na doktorku.Jednou jsem ve škole proseděla celý den na záchodě,jen kvůli jejímu 'zázračnému' léku.Maminka se jen zasmála,protože vzpoměla si na příhodu,kterou jsem vám právě vylíčila.Maminka odešla a já jsem znovu ulehla do postele.A za minutu můj budík hlasitě oznámil sedm hodin.'Moc jsem si teda nepospala' řekla jsem nasupeně a navlékla se do fialového svetru a šedých riflí.Učesala jsem se,nasnídala a pádila jsem do školy.Obloha byla bez mráčků a na cestu mi svítilo slunce.Ve škole,ale mě hned dobrá nálada přešla.Zapoměla jsem se naučit na test do dějepisu! U skříňky jsem vytahovala učebnici.Chystala jsem se ji otevřít,ale v tom mě vyrušila nečekaná osoba.Jason.'Ahoj' 'Nazdar' odpověděla jsem beze zájmu.Chvíli se na mě díval podiveně.Většinou jsem ho zdravila s velkou chutí.'Jak se máš?' 'Co tě to zajímá?' 'A nemá? Jsem tvůj kluk mělo..' Nenechala jsem ho to dořict 'To si vážně myslíš? Celej týden o mě nevíš a naráz jsem nepříjemná a milý pan Jason si toho povšimne a ještě mě poučuje,co bych mu měla říkat a co ne.Já tady nejsem ta tajemná' Vzala jsem učebnici a šla.'Počkej' 'Na co? Na další tvou výmluvu,proč jsi nemohl přijít na naše včerejší schůzku? Víš co..unavuješ mě' A Jason udělal něco,co bych ani ve snu nečekala.Rozbrečel se! Jestli mě chtěl obměkčit,tak se mu to podařilo.'O-o-omlouvám se,nechtěl j-jsem tě zanedbávat,ale jisté okolnosti mi nedovolili se s tebou stýkat' Utřel si oči od slz a byl sám podivený,že se dokázal rozbrečet.'Aha' odpověděla jsem suše.'Kdo jsou ti tvoji noví přátelé?' 'Jací?' Ještě ze mě dělej blbku,pomyslela jsem si.Jen jsem kývla charismatické petici podivínů. 'Tihle? Tohle jsem..ehm..chodí semnou na hodinu.Pojd' se s nimi seznámit.Jen počkej,jdu jim to oznámit.'Proč bys...' Zbytečné slova.Jason byl už u skupinky podivínů a něco jim povídal.Černovláska s modrýma očima jako pomněnky(nepůsobila na mě zrovna věrohodně) se na mě odezíravě podívala,ale nakonec přikývla.Přikráčela jsem k té skupině.Dívali se na mě jako kdybych byla vetřelec.Nasadila jsem ten nejlepší úsměv,který umím a pozdravila 'Ahoj' Všech pět se na sebe tázavě podívalo a nakonec jednohlasně řekli 'Ahoj' Trapná chvíle ticha,pomyslela jsem si.'Já jsem Shelby Walterová' Další minuta ticha.'A vy byste se mě také mohli představit' 'Ano.Jistě omlouvám se.Jmenuji se Dan' 'Já jsem Brenda' 'Já zase Lasse' 'Helinda' 'No a já jsem Tirken' Pootevřela jsem trochu pusu,ale okamžitě jsem si zavřela,protože (myslím,že se tak jmenoval' Dan po mě střelil povýšený pohled.Tak s tímhle asi moc kamarádka nebudu.'No nic já už musím jít do třídy..Ehm' 'Dobře,ahoj' Opět promluvil jen Dan.Otočila jsem a cítila,jak těch 10 očí upírá pohled na má záda..

POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ

 

Be the first one to judge this article.

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement